NAŽIVO(T) V MILÁNĚ aneb je ve mě živo(t) autor: Renata Ptáčníková publikováno: 24. 10. 2011 Myslím, že jsem tradiční žena. I když můj život i módní styl je tradičně netradiční, řekla bych něco mezi Teheránem a Paříží, poslední dobou se mi daří dělat jen málo tradiční životní kousky. Od své kultovní profese, které jsem celý život věřila, spojování národů, jsem se dostala k sebepoznávání, léčitelským kurzům a masážím. Někdy mám trochu obavu, jestli můj muž nebude reklamovat svatební slib,…
Strach z neznámého, z pavouků, z výšek, o děti, z nemoci, o peníze, teď už i z ekonomické krize… Znáte se? Jediný, kdo projde zamčenými dveřmi, a sedne si přesně před vás s jistotou Madonny. Neklopte zrak, a podívejte se mu přímo do očí. A vytrvejte. Strach není nepřítel, pouze nás učí hranici mezi pozitivem a negativem, radostí a strastí. Když se mu zadíváte do očí, uvidíte, co opravdu potřebujete.
Lidé žijí ve strachu, nakupují léky a bezpečnostní zámky, spoří na důchod a uzavírají vysoké pojistky. Nic proti tomu, ale je to opravdu to, co potřebujeme? Jsou novinové články plné informací, které nás vybízí k odvaze? Lituji, ale stejně tak, jako jsou laciné hollywoodské akční filmy s dobrým koncem, jsou laciné i informace z deníků a zpráv.
Milé dámy, alespoň částečně sundejte nohu z brzdy a přehoďte ji na plyn… Připoutejte se, a rozjeďte své životy na plný plyn. Nepředvídejte dopředu situace, které ještě nenastaly.. Zapomeňte na sarkastickou poznámku „Já jsem to věděla…“. Hoďte to za hlavu a užívejte života. Ochutnejte život teď a tady, hodný vašim přáním a vašemu charakteru. Ať už má váš strach jakoukoliv podobu, staňte se na chvíli Madonnou vy, a prozpívejte se k životnímu turné.