Možná to znáte... Když vidíte v nějakém filmu bojovat tibetského či čínského bojovníka s "vymakaným" svalovcem, nechápete, že nakonec zvítězí ten menší a hubenější... Existuje totiž něco, co je víc, než svaly. Je to jasná mysl, koncentrace, umění čerpat a směrovat svou energii, kterou Číňané nazývají čchi. Umění zklidnit svou mysl, koncentrovat ji do těla a zhmotnit myšlenku prý máme všichni. Jen jsme to zapomněli používat... V době umělohmotných náhražek čehokoliv a falešných fasád, ale přestáváme být šťastní. Štěstí a zdraví, to je oč tu bězí :)...A vlastně, kdybychom uměli zhmotňovat, co bychom si zhmotnili?

Jenže jak být šťastný bez podmínek. Naše pocity štěstí obvykle končí větou: "budu šťastná, když...", které se kaskádovitě prodlužují, že je štěstí v nedohlednu. Příčinou všeho je pocit člověka, že má a může věci měnit. Když člověk stárne, buď příjde na to, že ten pocit je částečně lež, nebo s věcmi bojuje jako Don s větrnými mlýny v dobré víře, že řídí svůj osud (někdy už řídí jen svůj sud :)). Mnozí nazývají tento pocit jako naše Ego. Ego je takový malý čertík v krabičce. Rodí se s námi, umírá s námi, a v nečekané chvilce prostě vyskočí. Vlastně nerozumím některým věcem, které se na nás chrlí v esoterických knihách a přestávám poslouchat lidi se zdviženým ukazováčkem a našpulenými rty všech titulů a generací. Takže se šourám světem a usmívám se na lidi, kteří ještě poslouchají zprávy (které taky někdy pustím), rozesílají spamové reklamy (které rozesílám 2x týdně) a děkuji autoritám, za každou zpětnou vazbu. Na druhou stranu nejsem ani ve škatulce umělohmotných blondýn srkajících módní Mojito, týrající své tělo jen na jaře pod vidinou světlých zítřků vytesaného těla a objetí švarného jinocha (i když i moje mysl se občas zastaví v rajských uličkách Hollywoodu).

Sleduju, jak přestávám měnit svět. Svět se mění sám. V editorialech časopisů typů Ekonom či Moderní řízení už jen nelistuju stránkama s ironickým výrazem. Začtu se. Borci z redakce už znají slova jako Dharma, píšou o úspěšných manažerech, kteří meditují a časopis Svět 21. století dokonce zveřejňuje článek o Meditaci, která prodlužuje život... Dostáváme se do další fáze filmu Jíst, Meditovat a milovat, když chodíme na kuchařské kulinářské kurzy, pečeme domácí chleba a objednáváme Bio bedýnky zeleniny. Není to tak jednoduché. Na jedné straně se na nás usmívají prázdné pohledy modelek prodávající cokoliv, na druhé straně je svět bez pohodlí a jistot. Někdy se cítím jako Vy. Někdy neumím poznat, co je v danou chvíli nejlepší, jestli úžasná technologie nového Ipadu nebo vůně posečené trávy. A tak mi na mysl přichází myšlenka, že nejdůležitější je opravdový život a pocit opravdové radosti, splynutí s koloběhem a sinusoidou života. Přestávám přemýšlet, začínám vnímat... (povedené heslo dne). Přestávám bojovat, začínám chápat...

Čím víc jsem člověkem, tím více cítím, jak mi ubíhá čas... Čím víc tlačím na pilu a chci pohnout světem, padám do propadliště beznadějných zítřků. Čím více sním o ideálních vztazích, tím méně smysluplné mi příjdou ty reálné. A tak, přátelé, tak, jako jsou Hollywoodské filmy jenom pohádka, přestávám měnit svět, a začínám si lépe vychutnávat ten svůj vlastní, který každou minutu u plastových elektronických nesmyslů, běží obzvláště rychleji...

 Pokud chcete nabrat sílu a být tím menším, hubenějším, co koncentruje mysl a hraje si s energií, příjďte na Energetické cvičení, každou středu od 19 h. A pokud chcete být víc člověkem a přestat přemýšlet a začít vnímat, pak si vyzkoušejte naší Meditaci (je 3x do měsíce: úplněk, nov a zvláštní energie viz kalendář ipž).