NAŽIVO(T) V MILÁNĚ aneb je ve mě živo(t) autor: Renata Ptáčníková publikováno: 24. 10. 2011 Myslím, že jsem tradiční žena. I když můj život i módní styl je tradičně netradiční, řekla bych něco mezi Teheránem a Paříží, poslední dobou se mi daří dělat jen málo tradiční životní kousky. Od své kultovní profese, které jsem celý život věřila, spojování národů, jsem se dostala k sebepoznávání, léčitelským kurzům a masážím. Někdy mám trochu obavu, jestli můj muž nebude reklamovat svatební slib,…
Každý člověk přichází na svět s určitým posláním, kvalitami a schopnosti plánovat vlastní život. Bohužel nikdo v našem okolí nám nemůže říci, jaké máme poslání či životní cíle. Odpověď je skryta v našem nitru a je na každém z nás, abychom se k ní svým myšlením, cítěním, intuicí a jednáním propracovali.
"Šťastný života nezávisí na tom, jak se daří životní plány a cíle naplnit, ale jak je v dané chvíli vnímáme a jaké zaujímáme vůči nim postoje."
Svým každodenním rozhodováním, svými pocity a činy se na své životní dráze přibližujeme nebo vzdalujeme svým životním cílům = prožíváme EMOCE, které vyvolávají N/EMOCE. Každá nemoc má své následky, proti nimž bojujeme medicínskou léčbou, různými léky a vitamíny. Zasahujeme zpravidla v době, kdy je již onemocnění v plném rozkvětu a my se snažíme nepříjemné pocity utišit a zahnat. IPŽ se na nemoc dívá z druhé stránky věci a zasahuje přímo do zdrojů – PŘÍČIN onemocnění v době, kdy nejsou pro člověka patrné příznaky.
Společnost je taková, jací jsou lidé, kteří ji vytvářejí. Jedině ŠŤASTNÍ a ZDRAVÍ lidé mohou vytvářet úspěšnou společnost.